Léto už je pomalu v plném proudu a i já si teď užívám koupání v bazénu a pití letních drinků na zahradě, když zrovna syn spí. Tento rok jsme zatím nikde nebyli a ani nikam zatím neplánujeme jet, což je pro mě dost neobvyklé. Přemýšlela jsem, že i když je syn ještě malý, mohli bychom přece taky vyrazit – ostatní to nějak zvládají, tak proč ne my. Jenže když se nad tím opravdu zamyslím, mně tu teď nic nechybí. A najdu si i pár dalších důvodů, proč dovolená 2026 bude jiná než jindy.
Kdybych jela jen s partnerem, asi bychom chtěli letět někam letadlem a na místě si půjčit auto a jezdit po výletech, nebo bychom jeli autem a spali po hotelech. Přesně takový výlet se ale letos nejvíc prodraží kvůli, pokud nevlastníte letenky už aspoň půl roku. Pokud si budete půjčovat auto, určitě se vás dotkne jak podražení vámi projetého paliva, tak zvýšení cen autopůjčoven, které při svém provozu palivo potřebují a nejspíš vám ho napočítají do ceny.
S malým dítětem je ale cesta letadlem nebo každodenní výlet autem dost komplikovaný, takže dnes bych se spíš uchýlila k variantě letu do dvou tří hodin, pobyt na jednom místě a maximálně nějaké malé, nenáročné výlety. To by ušetřilo peníze za palivo a poplatky za auto, parkování, pojištění atd.
Navíc na mateřské nemám příjem jako dřív a nerada bych sahala na rezervu kvůli něčemu, co tolik nepotřebuju. Vím, že cestovat se dá i levně, nebo jsem o tom alespoň hodně slyšela, ale upřímně – skoro každý můj pokus o low-cost dovolenou úplně nevyšel. Nejlépe vždy vyšly dovolené busem nebo vlakem po Evropě, naopak při koupi levné letenky se na finálním účtu prodražilo ubytování, půjčení auta nebo jídlo. Pokaždé jsem se snažila to kontrolovat předem a stejně se nakonec něco prodražilo tak, že konečná suma za dovolenou neodpovídala low-costu ani náhodou.
Pokud jde o ty globální důvody, od února trvá konflikt na Blízkém východě, který tlačí nahoru ceny paliv, takže dovolená autem i letadlem nás letos vyjde dráž. K tomu si nemůžeme být stoprocentně jistí ani bezpečnostní situací – jestli se nebude opakovat scénář z konce února, kdy spousta turistů uvízla v destinaci kvůli zrušeným letům. Cestovky se proto snaží nalákat na levnější balíčkové zájezdy a ubytování, ale i tak riskujete komplikace a možné dodatečné náklady.
Nabízí se tedy otázka, jestli to letos vůbec má smysl, nebo jestli se na chvíli nevrátit k ověřeným, trochu “nemoderním” způsobům, jak strávit dovolenou bez stresu z peněz.
Obsah článku
3 principy, na kterých stojí moje dovolená 2026
Peníze: Pohoda nade vše
Dovolená, ze které se vracíte s úzkostí z výpisu z karty, podle mě není dovolená. Je to jenom jiná forma stresu, jen v plavkách. Radši mám míň “wow” zážitků, ale s jistotou, že to neudělá díru do rozpočtu a že se domů nevrátím s pocitem, že moje finanční cíle se tento rok nesplní, nebo se budu muset v nadcházejících měsících dost hlídat.
Lidi: Řeším společnost, ne destinace
Čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, že to, s kým dovolenou trávím, je pro mě důležitější než to, kde zrovna jsem. Dřív jsem řešila destinace, teď řeším spíš lidi. A právě proto najednou dává mnohem větší smysl jet k rodině na venkov nebo si sdílet náklady za dovolenou s přáteli – ušetří se tím peníze, ale hlavně se tím posiluje to, na čem mi doopravdy záleží.
Doprava: Méně je někdy více
Letos bude výhodnější vybírat destinaci podle toho, jestli se tam dá dobře pohybovat veřejnou dopravou, ne podle toho, kde to musíte vidět autem. Drží se mě i myšlenka méně výletů, víc pobytu na jednom místě – ušetří se tím nejen za benzín, ale i ten stres z neustálého plánování, balení a vybalování každý den ve vedru. A pokud auto přece jen potřebujete, vyplatí se ho půjčit ve více lidech a rozdělit si náklady.
Skryté nevýhody cestování autem nebo letadlem
Když si to všechno sepíšu, je toho víc, co mě od klasické cesty autem nebo letadlem odrazuje, než jen cena benzínu a letenek.
Hodně podceňovaný je ten skrytý čas a stres kolem letu. Transfer na letiště, stres jestli se tam dostanu včas nebo bude nějaký nečekaný problém cestou nebo zapomenu vstát, check-in, bezpečnostní kontrola, čekání na letišti, drahé a nedobré jídlo na letišti nebo v letadle, případné zpoždění, riziko ztracených zavazadel – když si to spočítám v hodinách, často mi to “sežere” víc času, než kolik mi let samotný ušetří oproti jiné variantě dopravy.
Nedá mi to nezmínit ani ekologický dopad. Létání má vysokou uhlíkovou stopu, a dlouhá cesta autem na tom není o moc líp. Není to argument, který by mě sám o sobě odradil, ale spolu s ostatními důvody mi pomáhá vidět celý obrázek.
Pak je tu zdravotní a fyzická zátěž, kterou si často uvědomíme, až když dovolená vlastně ještě nezačala. Dlouhé sezení v autě, jet lag, otoky nohou, dehydratace v letadle, celkové vyčerpání z cesty – člověk se pak první den nebo dva spíš zotavuje z cestování, než aby si dovolenou užíval.
Stejně tak připomínám, že k ceně letenky nebo benzínu se vždycky přidávají skryté náklady navíc – parkování na letišti, transfery z a na letiště, poplatky za zavazadla, pojištění, a u cesty autem zase mýtné a dálniční známky v každé zemi, kterou projíždíte. Tohle všechno se v původním rozpočtu málokdy objeví, a přitom to dokáže nepříjemně navýšit celkovou částku.
A pak je tu ještě jedna věc, která se ráda skrývá za lákavě nízkými čísly v katalogu – all-inclusive. Letos jsou týdenní zájezdy s plným servisem za neuvěřitelně nízké ceny, a to není náhoda. Resorty si ty peníze ale zkrátka musí vzít jinde. V praxi to pak znamená, že se to projeví na kvalitě jídla, pití a podmínek all-inclusive stravování, “dobrovolně placených” služeb. Najednou si objednáte lepší víno, zaplatíte za výlet mimo hotel, zajdete na oběd mimo resort – a ta dovolená za deset tisíc není za deset tisíc. Je to starý příběh, ale každé léto se znovu opakuje.
Dovolená 2026: Staré dobré typy dovolené se vrací do hry
Kempování a karavaning
Kempování je vlastně evropský mainstream. Jen za loňský rok strávili Evropané v kempech dohromady přes čtyři sta milionů nocí, a vůbec nejvíc z nich připadlo na Francii. Za ní následovalo Španělsko, Itálie, Německo a Nizozemsko. Německo je navíc jasným lídrem i v počtu obytných vozů – loni jich tam bylo zaregistrováno přes 94 tisíc, což je víc než kdekoli jinde v Evropě.
Co mě na tom baví nejvíc, je ten rozdíl ve standardu oproti Česku. V Německu, Rakousku a Francii si dnes lidé raději vyberou pětihvězdičkový kemp než tříhvězdičkový hotel – teplá voda bez časového omezení, čisté toalety, dětská hřiště, bazény, animační programy. Kempy bývají v naprosté většině dobře organizované a členité tak, aby se lidé co nejméně rušili. Tohle už dávno není plátěný stan a studená voda z hadice. I Rakousko, které kempování bere velmi formálně a striktně rozlišuje mezi “přenocováním” a “kempováním”, má hustou síť kvalitních, dobře vybavených kempů – paradoxně to jen dokazuje, jak vážně tam tuhle formu turistiky berou.
Jenže tady narážím na to, že česká kempová kultura se trochu liší. V zahraničí je naprostá samozřejmost, že kemp je členěný na zóny – klidná část pro rodiny a seniory, živější část pro mladší skupiny. U nás se na to narazit dá, ale není to pravidlo. Každý, kdo někdy strávil noc v kempu u Máchova jezera nebo třeba na Trhovkách, ví, o čem mluvím – hudba celou noc až do rána a pocit, že vám někdo šlápne v noci na hlavu, není pro každého. Taky vzhled a čistota sociálního vybavení není něco, čím by se dalo chlubit. Proto je u českých kempů výběr klíčový.
Pokud vám záleží na vzhledu zázemí a klidu, stojí za to kouknout na seznam oceněných kempů z ankety Kemp roku zde – leckterý z nich má na webu explicitně uvedenou politiku nočního klidu, a to je informace, která se při výběru cení víc než počet hvězdiček.
Tip na rok 2026 – Balaton místo Jadranu
Chorvatsko, dlouholetá jasná volba většiny českých rodin, se letos posouvá spíš do kategorie luxusní destinace. Pokud ale na mapě místo na jih k Záhřebu zamíříte k Budapešti, narazíte na Balaton. Argument je hlavně finanční – Maďarsko si drží svou měnu forint a cenová hladina je tam pro nás velmi příznivá.
Poctivý langoš pořídíte v přepočtu za pár desítek korun, rodinný oběd v dobré restauraci vyjde podobně jako v běžném českém okresním městě. Bonus je i to, že voda v Balatonu bývá v létě teplejší než moře na severu Itálie nebo v Chorvatsku. A pro mě osobně je tam skvělý i ten dopravní rozměr – kolem jezera vede přes 200 kilometrů dlouhá, perfektně udržovaná cyklostezka, takže se tam dá báječně fungovat i bez neustálého sedání do auta. Maďarsko má velmi i dobré termální lázně, bazény a aquaparky. Pokud máte rádi sladké víno, určitě si to tu zamilujete. I zde najdete mnoho Němců a Rakušanů, kteří tuto destinaci s oblibou navštěvují.
Pobyt u rodiny na venkově
Tohle je přesně ten typ dovolené, který spojuje oba moje principy – finanční úsporu i to, s kým trávím čas tento rok. Je to finanční win-win i mezigenerační benefit zároveň: děti si užijí prarodiče, prarodiče si užijí děti, a občas se přidá i nějaká ta výpomoc na zahradě nebo chalupě výměnou za pobyt. Nikdo nikam nespěchá, není potřeba řešit rezervace ani ceny za noc, a přitom je to pořád změna prostředí.
Staycation
Dovolená doma nemusí znamenat, že “letos nikam nejedeme, protože nemáme na to”. Může to být vědomá volba. Klíčové je udělat si z ní opravdu dovolenou, ne jen normální týden s trochou volna navíc – naplánovat si pár lokálních zážitků, které byste jinak odkládali, a chovat se k vlastnímu městu trochu jako turista.
Výlety a vycházky v okolí bydliště
Hrady, rozhledny, naučné stezky, jednodenní výlety do hodiny od domova – tahle kategorie skvěle zapadá i do principu chytré dopravy. Spousta takových výletů jde absolvovat bez auta, vlakem nebo na kole, a přitom člověk často objeví místa, která má kousek od domova a roky kolem nich jen projížděl.
Koupaliště a aquaparky
Levná letní zábava přímo u domova, navíc se silným sociálním rozměrem – děti, kamarádi, celodenní program za zlomek ceny dovolené u moře. Odpolední vstupné bývá výhodnější a taky už tam potkáte méně lidí a nehrozí tolik spálení a úpal.
Nezapomenout využít, co se nabízí výhodně
Než sáhnete na peníze, stojí za to projít, jestli náhodou nemáte k dispozici nějaký z těchto benefitů, na které se často zapomíná:
- Rekreační poukazy a cafeteria systémy od zaměstnavatele – spousta zapomíná, že je má, a nikdy je nevyužije
- Odborové a sociální fondy – příspěvky na dětské tábory nebo rekreace
- Práce výměnou za pobyt – brigáda na vinobraní, WWOOFing a podobné programy
- Výměna domů nebo bytů (house swapping) – starý, trochu zapomenutý koncept
Spoření na dovolenou průběžně
Pokud tě ani jeden z těchto tipů nezaujal, tak zkus na příští rok vyčlenit peníze na vlastní “dovolenkový fond” – spoř pravidelně menší částky měsíčně, místo principu “kup teď, zaplať později”. Kouknout můžeš na jeden z předchozích článků:
Závěr
Když to shrnu, nejde mi o to šetřit za každou cenu. Jde mi o to soustředit se na to, co dovolenou dělá dovolenou – kvalitní čas s blízkými, ne utrácení za každou cenu. Kemp, venkov, staycation nebo Balaton místo Itálie nebo Chorvatska v sezóně jsou plány, kterým stojí za to dát šanci.
Napsat komentář